Nenapadla vás také někdy tato otázka? Víme, že pohyb je důležitý pro naše zdraví. O tom je slyšet snad ve všech koutech médií a povídáních. Možná jste vášnivým sportovcem už dlouhá léta, ale jednoho dne se rozhodnete hodit ručník do ringu. Nejspíš vám přibylo práce, nebo vás už jednoduše cvičení nebaví. Ať je to jakýkoliv důvod, zkrátka porušíte svoji denní rutinu pohybu. Je normální, že na takovéto krizové období občas narazíme. Avšak existují důvody, proč neházet flintu do žita úplně.
Jak už jistě víte, cvičení nám přináší spousta výhod, které však nemají trvalý charakter. Ve skutečnosti, tyto těžce vydělané zisky můžeme promarnit a prodělat už během několika dnů. Pokud máte odvahu, dále se dozvíte, co se stane, když se vzdáte své vášně na delší dobu.
Do 10 dnů…
… se váš mozek může začít měnit. Vědci jsou přesvědčeni, že cvičení pomáhá kompenzovat ztrátu paměti související s věkem. Jenomže krátká dovolená, kterou jste již nutně potřebovali, způsobí, že se sníží přítok krve do několika částí mozku.
Důvodem je, že tělo není již více burcováno a nesnaží se tedy o rychlé prokrvování a zásobování kyslíkem, jako tomu probíhá u intenzivnější aktivity. Konkrétně se jedná o oblasti spojené s pamětí a emocemi. Studie, která se tímto tématem zabývala na vzorku běžců, nezaznamenala žádné výraznější problémy, přesto jsou zapotřebí další sledování.
Během dvou týdnů…
… vaše vytrvalost klesne a vaše životně důležité orgány mohou postrádat vitalitu, kterou jste tak pracně budovali po několik let. Hůře se vám půjde do schodů nebo hraní s dětmi již nebude tak lehké jako dříve. Důvod? Tělo si již odvyklo efektivněji využívat kyslík a díky nedostatku pohybu se rozmyslelo být více „odpočaté“.
Dokonce, i když si nevšimnete žádných změn, může dojít k prudkému nárůstu krevního tlaku a hladiny cukru v krvi, což by mohlo být pro lidi s cukrovkou, nebo vysokým krevním tlakem vážné. Navíc se i vaše síla začíná ztrácet. Někteří lidé pociťují tento aspekt zhruba po dvou týdnech nečinnosti, zatímco jiní začnou vidět rozdíl asi po čtyřech týdnech. Je to velice individuální věc, ale co je ještě zajímavější fakt? Většinou síla klesá pomaleji než vytrvalost.
Do osmi týdnů…
… přichází to nejhorší. Už si začínáte všímat fyzických změn v zrcadle, na oblečení, anebo to nahlas prozradí ručička váhy v obývacím pokoji. Tuk se opět nahromaďuje v těle a vy se pomalu dostáváte do dřívějších standardů ohledně vaší váhy. Není to ale nic výjimečného. I profesionální atleti nejsou imunní a myslím si, že si dokážete vybavit alespoň jednoho sportovce, jehož postava už nevypadá tak, jako za vrcholných let. Nicméně v tomto časovém úseku si již tělo z většiny odvyklo na cvičení, a tak se dostaví výsledky vašeho dřívějšího rozhodnutí.
Zde vidíte, jak rychle se dokážeme přizpůsobit nečinnosti. Pamatujte si, že existuje rozdíl mezi dobře míněným odpočinkem a vzdáním se. I mírná aktivita denně může pomoci zůstat fit. Když se totiž rozhodnete skončit úplně, vaše tělo, mozek a obvod pasu vám za to příliš nepoděkují.